18. srpen 2014 v 23.57 | rubrika: Vysvětlení o vzniku.
V zatraceném světě lidí, kdy nikdo není si roven a všichni všem škodí, jsem seděla pod stolem zakrytý ubrusem a přemítala jsem o škvírách v podlaze. Nechtělo se mi mezi ně. Styděla jsem se za to, že jsem člověkem jako jsou oni, i když mi to nedávalo právo, je odsuzovat. Přes to, že oni to dělají také. A přesto jsem zůstala pod stolem, ještě hodnou chvíli. Nechtěla jsem aby někdo |
přečteno: 67x | přidat komentář
|
6. srpen 2014 v 09.43 | rubrika: Vysvětlení o vzniku.
Znáte to? Ten nádherný pocit, když čtete knihu a ta kniha je tak úžasná. A když ji dočtete, naplní vás miliony pocitů. Buší vám srdce,chce se vám plakat,hromadí se vám myšlenky v hlavě a všude kolem vás,jako by text z oné knihy vstupoval na vaši kůži a prostupoval ovzduším, jako ten čaj co vám ještě nevychladl a jenž, jeho předchůdce není dopitý. Jste zároveň smutní,protože vás to pohltilo a vy jste |
přečteno: 36x | komentáře (2)
|
10. červen 2014 v 09.59 | rubrika: Básně a špetka chili
Velká touha po kapce vody mne ničí (nic nevidím "nic" jen korálky barevných světýlek,jen to a nic více) okolo slyším jen ohlušující ticho,občas mám pocit že jsem sama,ale to není pravda mám sebou Nelsona který mi dává naději,že se vrátím na světlo.jen kdyby konečně jsem se dostala z tohoto pokoje, byla bych se dostala tam kam chci,šla bych z domu a před sebou rozprostřenou louku |
přečteno: 35x | přidat komentář
|
8. duben 2014 v 19.42 | rubrika: Vysvětlení o vzniku.
Na konci města, tam kde jsou jen pole a louky, se dívka připravovala na každodenní,ranní běh. Ve dřepu si nohy poprášila pískem pro menší skluz a lehce oddychovala. Dech se jí zpomalil a tep se zklidnil. Poslouchala každičký zvuk. Písek na zemi, vrzající pod jejíma nohama,dech,jak sama oddychovala,vítr pohrávající si s listy,zvuky pactva a jiného zvěrstva. Vnímala každý pohyb,jen to |
přečteno: 86x | přidat komentář
|
18. březen 2014 v 18.29 | rubrika: Vysvětlení o vzniku.
Slunce už nepřekonatelně hřeje do atmosféry a lidé to velmi kladně příjmuli, ale jednomu člověku, by to přeci jen ublížilo. Šla sluncem zalitou cestou a hleděla nepřitomně do země. Slunce hřálo. Byly dvě hodiny po poledni a i přes to, že bylo slunečné odpoledne byla zakrytá do pláště, který kryl i její hlavu. Byl tomu na vině jediný datum. 16.Březen. Nesměla být odteď moc na slunci. |
přečteno: 46x | přidat komentář
|
Noc a lovec.
6. březen 2014 v 17.52 | rubrika: Vysvětlení o vzniku.
Čistá,bílá pleť. Třpytí se ve slunečním svitu a nádherně se rozplývá v měsíčním jasu. Rty rudé jako krvavá stopa v bělostném sněhu, právě napadlém a oči odhodlaně vidí i to co v tmách jiní nespatří. Chlupy na celém těle se ježí při každém prasknutí kde jaké větvičky. Smysli jsou ve střehu. Zvíře je na lovu.
Enika. |
přečteno: 29x | přidat komentář
|