Fui-ostrov | Knihu do srdce a ovzduší...

Znáte to? Ten nádherný pocit, když čtete knihu a ta kniha je tak úžasná. A když ji dočtete, naplní vás miliony pocitů. Buší vám srdce,chce se vám plakat,hromadí se vám myšlenky v hlavě a všude kolem vás,jako by text z oné knihy vstupoval na vaši kůži a prostupoval ovzduším, jako ten čaj co vám ještě nevychladl a jenž, jeho předchůdce není dopitý. Jste zároveň smutní,protože vás to pohltilo a vy jste zrovna dočetli poslední list. ,,poslední stranu" něčeho, co vás vytrhávalo od stereotypu. Ta pachuť knihy a vůně její novoty a také jejího lepidla, vám působilo jako droga, jako kdyby nestačilo pocházet z kuřátské rodiny. Znáte ten pocit? tak znáte? kdy ve vás prostupuje děj, jak se ve vás odehráva skutečné oxymórom.. i já jen znám a to,abych si vzala prášky na uklidnění.. Celá se třesu, vy snad ne? aha, vy čtete jiné knihy.. a čtete vůbec knihy? Strany zdobeny textem a vonící po lepidle, ach jak tu vůni miluji. Nedokáži se knih nabažit. To proto chodím raději do knihkupectví a knihoven a to proto, když jsem se ptala na věci ohledně stěhování, mě zajímalo, jestli tam mají knihovnu. Znáte ten pocit beznaděje? tak znáte ho? Nedokážu si to tu představit bez knih,takže já ji občas cítím,ale jsou tu. Tak moji beznaděj střídá radost a vřelé otevření dalšího díla čiré geniality.