Palčivé slunce ji šlehalo po tváři. Sotva dýchala, a tak se snažila vyšplhat trochu výše, aby nelokala slanou mořskou vodu. Trochu se nadzvedla, ale ne hodně, byla unavena z neustálého plavání v temné

Až jednou mi bude tisíc let, namluvím všem, že stvořila jsem svět. A že jsem bytost nadlidská, taková ta nelidská.
 A můj důvod bude prostý jak den, avšak nelogický patrně jen. A i když se to zdá zvlášní, unikám před vámi v plášti.
A jak tak unikám pryč, nevím kam mám skočit. Jestli do háje neb do stáje. A jak tak stále unikám, za mnou jaksi slunce zaniká a tmavne obloha v dáli. To já, už jsem v té stáji. Konec zní takto: Jsem v háji.

Všem, kteří čtou to co píši přeji Krásné svátky a šťastný nový rok. Přeji vám štastný nový rok 2014 plný pohody,nových zážitků a štěstí zdraví a plno nových přátel. Hoďte minulost za hlavu,neřeště budoucnost a veďte se přítomností. Buďte s rodinou a mějte se rádi. A hlavně vám radím do nového roku (Hlavu vzhůru a úsměv od ucha k uchu) ;)

Sluneční paprsky dopadaly k temným koutům zašlého půdního světa, v němž dívka mlhavě byla viděti. S úžasem hleděla vzhůru, na ručně vyřezávané trámy a poslouchala jak pod ní praská podlaha. "Krok co krok kdy procházela se pustým koutem půdy, měnila se krajina kol ní."  A i když ji doprovázel Nelson tak se tu cítila osamělá jako Zlatavě se tyčící list mezi zelenýma listama...a přece

(Upřené pohledy a jediná osoba která hledí do země). Jde a snaží se zakrýt svůj splín! Vyšplhala se na vrchol a jediné co ji dokáže shodit na úplné dno je její zranitelnost a maličkost sama. Ví moc dobře co bylo v sázce "Být

Rozhovor: zpět..