Fui-ostrov | Pohled někam do země...

(Upřené pohledy a jediná osoba která hledí do země). Jde a snaží se zakrýt svůj splín! Vyšplhala se na vrchol a jediné co ji dokáže shodit na úplné dno je její zranitelnost a maličkost sama. Ví moc dobře co bylo v sázce "Být tím čím byla před okolím nebo usadit tu povrchní a tvrdou tvář a nahodit to čím je sama sobě a pro své nitro..." sama nevěděla na jakou cestu se vydat..a jediný záchvat pláče jí dalo možnost rychlého rozhodnutí..(ulevilo se jí a zároveň to nechtěla tak rychle skončit, ještě chvilku by se jí líbilo mít takovou pověst a být za tvrďáka ale emocím se v tuhle chvíli nedalo poručit. Došla ke skříňce...(a přes prameny dlouhých tmavě hnědých vlasů se podívala jestli se ještě dívají "a dívali" odemkla dveře žluté skříňky čísla které už nebylo vidět...vyndala si boty které si potom nazula a lítostivě si zanaříkala..ale tak aby jí nikdo neslyšel...oblékla si kabát..a zamkla skříňku, tak tiše že bylo slyšet jen otočení klíče...) Když vycházela ze školy..Trochu se jí ulevilo, ale věděla přesně že bude v pondělí těžké vejít těmito dveřmi, kterými odchází ven..aby se nadýchala čerstvého pátečního vzduchu. S každým krokem se cítila volnější. S každým krokem se dala do rychlejšího tempa. Přestal jí trápit každičký problém, a pousmála se. Svět byl přeci tak krásný a nebyl k světu. Byl chmurný..a přesto si v něm kráčela sebevědoměji nežli jiní. Šla od místa které vyvolalo trapné pozdvižení a ani další a minulé pátky se jí nezdáli tak úlevné jako právě tento. Neměla moc navýběr jestli půjde v Pondělí do školy..je to přeci škola..do té se musí..A jen kdyby se neukázala ukázala by vnější i vnitřní zaškobrtnutí,zlomenst a slabost. Věděla moc dobře, že jim příchdem vyrazí dech. Po tváři jí stékali slzy, ale nebyli to slzy zlosti nad nečasem. Byli to slzy štěstí, že jen a jen pár měsíců bude muset vytvpět tu nekalost vůči ní..i když vlastně to byla ona kd měl tu "jak jen to nazvat" masku? možná že kdyby to neudělala sklamala by se v sama sobě. Potřebovala změnu! a taková změna která se naskytla byla věru příhodná pro její duši..trýzněnou všemi těmi lžima které ty celé roky zahalovali její já! Teď už mohla zahodit ten plášť jaký nosíval zorro a mohla říct  "To jsem já! Všeho bojící se já. Zvládnete to?