vamira: Když mi takhle běhala slova v hlavě tak jsem začla psát povídku s výstižným názvem "Zmatek" =D Teď už mi to tolik nejde, ale spíš než definuju přirovnávám a nadnáším věci (což mi připomníá můj popis bouřky, kterej jsem nechala na chalupě... ´).
Jeden můj kamarád měj vždycky sáha dlouhý projev asi takhle "Pointa bez pointy vůbec není pointa,ale pointa v tom je takže pointa bez pointy pointa je - chápete tu pointu?" nebo ,,My si myslíme, že ty si myslíš, že my si myslíme, že ty si myslíš, že my si myslíme..... (obvykle to končilo lehce sprostě...)"a k tomu ještě gesta rukama aby nezapoměli kde zkončili...