Fui-ostrov | Hlava co neposlouchá!

Tiché zaskřípání dvěří  zaznělo mi v uších a já hned vím co napsat..(stačí jen zrnko prachu a vím já vím prostě tuším co napsat..)...představte si třeba "to" zrnko prachu jak definovat jej můžete?..já bych první si vzala tušku a papír a napsala poznámky pak bych začala uvažovat mozkem,srdcem, a pak bych se vcítila do věty prvé....ta druhá už bude "hrách a kroupy!"..tedy trochu více promyšlena...ale co na plat musí to být dokončeno.. ale začínám pochybovat že tuto definici dokončím..srdce to srdce neposlušné plní mi hlavu myšlenkami které mě nutí psát miliony definicí....definice sama sebe vydefinovat se může jako poznatek..a definované slovo opačného významu?...ehm..to dává zmatku nádech třetího bojiště dvojstraní..."řekla jsem si velmi pochmurně a krapet vláčně"....zase nevím co dělat..vím to slovo ale mozkové prostředky jsou takřka mimo rozsah signálu....vypadá to že asi nevidím to co už dlouho chci říct!..."to mě připomíná že lidi jsou asi to poslední co chci spatřit"...mozek má nulovou nexistenci...ehm ako mars ale trochu více slizu...nuda mne obklopuje ale já jsem pořád pochmurný koláček všech beznadějných způsobů komunikace a všech zvláštních jevů...pořád se vrtám vzpomínkami a čtu si v paměti všechna slova co znám...kámen aby se ustrnul nad mojí hlavou co neposlouchá..ehm to je konec říkám JÁ!!!....