Zmatek Uvnitř Mě

Moje duše se začíná obalovat čajem,začíná být veselá ale tmavě hnědá je taková čajově černá  jarní bouřka v podvečer.Ráda popíjím čaj a dívám se na zeď,přemýšlím o ničem,o blbostech,o nesmyslných otázkách které navrhuje bílý králík s hodinkami ani nevím jestli se zastaví aby mi sdělil že kloboučník zapomněl na čaj o páté,nejsem si jistá jestli mám vyjít levou či pravou nohou z baráku ale nakonec si vyberu obě, a skočím ven ze dveří,přemýšlím o očích kočky jak asi vypadá její svět? Má z něčeho strach?..Co je zeč ten co každý den sedí na lavičce v parku a čte si noviny.Proč kočky běhají po střechách?...Jakto že lidé nevnímají hudbu kterou vytváří déšť na plechové střeše někdy si myslím že svět je jen žárovka která česem zhasne!.bojím se vody a mé znamení jsou ryby je to špatně?..proč píšu věci které nikomu nejsou jasné a proč nerozumí textu jiných?...Mám pocit že mám skončit ale píšu dál protože můj text mi připadá nedokončen toužím po dešti když je vedro a když prší chci bouřku...Moje motto je:Nesuď obraz podle stylu malby...A toť toto je můj zmatek co mám ve svém nitru..=I