Pátek...děsivě deštivý.

Konečně za celou věčnost se ukázalo , že může být Pátek 13. Ráno bylo vstřícné a na nebi pluli mraky, ze kterých pršelo. Naštvaní lidé spěchali do práce a ve vlhkém vzduchu  bylo cítit napětí které, se vznášelo nad předměstím.U předměstí na rohu stál stánek s novinářem, který každé ráno hlásal novinky a občas lidem nabýdnul kávu. No a v prostředku náměstí stála socha, která tu stojí do teď ale nikdo nikdy neví kdy ji zase někdo zbourá. Opodál stojí stánek paní Debory, kterou je slyšet až k stánkům na druhé straně..Také proč né, vždyť je to horko-krevná italiánka. Každý si u ní kupuje to nejčerstvější ovoce a tu nejmasitější zeleninu, Krásně voní (pochvalují si kolemjdoucí až málem nabourávají do sloupů) . Vedle má stánek Philippe, je to francouz a prodává mořské speciality. Ty dva se věčně hádají o to kdo toho prodá více a všichni vědí, že vyhrává vždy Bob, náš pekař který je až z předaleké Anglie. Co čert tedy nechtěl, že právě dnes byl Pátek 13. Lidé spěchají rychleji a prodávající jen koukají jak se jim lidé strácejí před očima. Ke všemu tomu zmatku se ještě přidala slavnost na kterou se čekalo měsíc a už se nedala přehodit na jiný termín. Ranní mlha pomalinku ustupovala a lidé byli v pracích, Až na pár dobrovolníků, kteří pomáhali s přípravou na slavnost, Ono to tedy byl mimo jiné i karneval na který se nejvíce tešili samotní děti. Už se blížili polední hodiny a vše bylo skoro na místě a jen se čekalo na počasí. polední pauza na oběd všechny pracující potěšila a už byli natěšení na odpoledne. Zbytek dne byl poklidný až na pikantní záležitost mezi Deberou a Philippem..on totiž Philipp hodil po Deboře Rybu. Ale vše dobře dopadlo a už se nehádají..to tedy tvrdí Stánkaž s novinami. Hodiny odbili první odpolední hodinu a nebe se vyjasnilo. Hleďte počasí je skutku krásné...Co půl hodina to už bylo vše na svém místě a lidé na sebe nenechali dlouho čekat aby se to na námestí pomali zaplňovalo místními obyvateli. Karneval započal starosta Morx, svým středně dlouhým proslovem. V těch nejlepších chvílích se pomaličku chýlilo ke konečné fázi, kdy už se lidé smějí a odcházejí s ještě větší energií, kterou jim nedodá jen tak něco. Karneval je náramné odreagování pro celou hrstku místních obyvatel i příbuzných z předaleka.

A já vám mohu jen říct ze vzdálené pravdy. "Ve vzduchu se ještě vznáší veselá nálada, vůně trdelníků a domácích koláčů." Příběhy postarších obyvat  jistě budou ještě dlouho kolovat. Až někam k lesům kde je samotné lesy pohltí a jen stromy vědí co se ta dlouhá léta odehrává v tomto vskutku hlasitém městečku. Jenže to už je jiná historie, která Byla je a bude vypravována Stromo-řečí.