Jen ztěží dívka v rozpálené místnosti popadala dech, venku sice chumelilo ale jinak byl parný den..bylo to přímo nesnesitelné vedro které se linulo z toho rudě planoucího slunce..planoucího jako kdyby jsme snad byli blíže než zdrávo jest..Inu " před několika dny by si člověk ani nemohl představit jaký bude tento den" ačkoliv rosnička hlásila teplo, nikdo si pomysliti nemohl že tak strašného vedra bude..a i přesto šla maličkost dívčina do tohoto zašlého antikvariátu...,tak trochu měla strašnou chuť na čaj, ba i chtěla jen malinkatý doušek čaje, až se z toho zplna hrdla marně snažila křičet ale kupodivu nevydala ani hlásky půl (vysílena padla k zemi a bezdechu se rozplakala ). Válela se na zemi už nějakou tu dobu,..únavou usnula. Ano ta dívka usnula až po několika dnech se však probudila (tedy probudil ji Nelson, ) po probuzení si ale neuměla vysvětliti proč si jí nikdo "na té zemi,válet se tu tak dlouho" nevšimnul. Možná že jsem usnula jen na několik málo hodin..chtěla si namluvit že je to pravda!!! ale..přesvědčení bylo věru jiné..taky jak by mohlo "řekla si" mohlo být jen po několika hodinách "zopakovala" , patrné bylo i to že pršelo..a ona seděla a úplně zapoměla na ten čaj..(klížil se jí zrak..a na lavičku hlavu dala..pak s Nelsonem v klíně usnula..