Byl krásný den a dívka seděla na okení římse,..(hleděla ven a přemýšlela o tom co by dala prachšlapovi, který byl důvod její nálady) po chvilce sešla ku dveřím a šla po schodech dolů...do kuchyně, vyndala krabici s mlékem a v tu ji napadlo aby z té krabice utvořila fotoaparát..kdyžtak tam do toho dá staré fotografie s ní a prašlapem z víkendu..(pak to bude vypadat jako by to fotila ta krabice a budu mít dárek hotový).."udělala vše jak si řekla a šla prachšlapovi ukázat pro něj dárek, který ukazuje jejich fotografie..."...když vyšla schody a otevřela dveře půdní..(objala jsem se s prachšlapem a podala mu fotoaparát..)... rozsvítila a zashla baterku a vytáhla jsem fotografii aby lépe viděl..., zaradoval se a po dlouhé době prohlížení a povídání mi dal kamínek.."byl to ruženín" přijala jsem jej srdečně a rozloučila jsem se...dlouho pak jsem jemu mávala a volala jsem prvně hlasitým a pak vzdalujícím se hlasem...(na viděnou prachšlape, na viděnou)...