V čaji se oběvil prach...

Zajímalo by mne kolik času člověk stráví u hledění na hrníček plný čaje..."asi dost času ale stejně" dá se to vůbec stihnout do hodiny?...hodiny toho že ten čaj vystydne...."Hrách a kroupy" toho by mě napadlo o čaji který piji...třeba jak chutní se čtyřmi nebo s jednou lžičkou..proč se z něj kouří ??..?.....a proč je tu takové ticho?..!!. Nelson by přehlušil ticho třínohý kulháním,,.,, zam'noukal by a pak po ohlédnutí sešel ze schodů a odkradl by se do haly ve které se tyčí tři vchody "ten třetí " ten je jen betonová zbytka dveří překryté dveřmi které se otevírají do zdi..a jsou zamykatelný....všude v hale tma..(nelson by se nejistě zašklebyl a vpadl by do šera oplívajícího zákoutí několika prameny šluneční záře..něco mi říká že tam nebude sám..protože jak vím občes se zabetonované dveře v hale otevřeli a "nelson" nelson vešel dovnitř....pak jsem ho viděla za tři dny..Byla jsem prvně vůbec vylekaná?..asi....ale pak se mi jistě ulevilo třetí noc....chctěla jsem jít za ním ale připadá mi jakoby se něco za i předemnou na mě dívalo....jednou či dvakrát nic..ale přece jen zvláštní pocit..jakoby něco nutí moji maličkost zabrzdit...a otočit se a jít spát..pak se jen ráno vzbudím a zjistím že zas není Nelson na snídani. divný to pocit ..protože je prázdný dům a já blouzdním od knihy ke knize jako přízrak s hrnkem.. čaje.....a občas i s jablkem když se naskytne příležitost :) ale to bych sem netahala...takže kde jsem skončila?....Asi jen u toho že si občas připadám jako přízrak...noo tady jsi Nelsone....."propletl se mi okolo nohou jako by to byla proplétačka vzkutku zatraceného preclíku....možná že mi to vždy  posílý moji mysl když jsem sama a bojím se o něj..a přece jen..co když se mi někdy jednou povede přemoct," to tamto co mě drží zpátky a nutí mě do říše fantasií a špetky levandule"..nic lepšího mě nenapadá...nežli se probít skrz tu betonovou hráz..!Až na půdu..a možná že se mi tam s Nelsonem povede vklouznout nepozorována...v té tmě tmoucí..!!!."..!!