holub...

Dnešek je tak zvláštní svojí horkostí vzduchu...že i moje mysl pociťuje saharu..."prostě pusto a prázdno..".....nikde se nezanechalo ani jedné jediné divné věty...Ale co..,to se stává....nebo snad ne?...to sama netuším...ale poku'd opravdu ne..tak proč píšu divné věty o tom jak nevymyslím jedinou sebevěc..asi jsem jen vědátor co sestrojil nebezpečný stroj času který přemis'tuje do minulosti..a tím tak hrozí změna budoucnosti!!...bojím se?...Asi jen když pomyslím na to že to může být jen doměnka mého introvertního a bláznivého nápadu vymyslet holuba který je tak trochu z pola kočka..a sžíra svoje moskové blány nad tím že on jen kočko holub..ale já to udělala..jen a jen kvůli tomu že mám ráda tyto tvory.....odlišná kombinace? noa!!!..A le bombardní chuť čili pachuť mého vžití do zrůdnách myšlenek to ta povaha prostě něco jako teplý vzduch v studeném podzimu....a to je moje to není vaše....jen a jen moje to co je i vaše pokuď jste stejně švihlý..možná pak pochopím smysl toho co jsem kdysi udělala a pak zapomenu na to strané to co chci uděla..nevím! nejsem si jistá jestli to vážně chci a proto jsem toho golema stvořila..holib co klove do vemě aby alespoň trochu tvrdého rohlíku našel..a kočka která švihá ocasem kerý je tak zvlášní..jako by měl svoji hlavu a kočka ani neřešila kam jím švihám..