Popel z kusu látky

Ohořelý kus látky.

Napsala miluji tě, na dva poslední řádky.

Prázdná, beze slov lehla si do růží.

Chlad prostupoval její horkou kůží.

Ohořelý kus látky.

Kdysi té, četla na ni mezi řádky.

Byli plné lásky a citů.

Nyní již nemají identitu.

Řádky, ty jenž jsou popelavé.

V prach změněné a to je neměnné.