Cesta tam a zpět

Mám tě plnou hlavu, mám tě plnou hlavu.
Tak jen pověz: "Rád si s tvými city hraju."
Mám tě plnou hlavu. Jsem v polo-rozkládajícím se stavu.
Jak ta srnka v příkopu.
Jsem jedna z davu....
Obyčejná. To jediné dovedu být.
Ničím zvláštní. Nikdy perfektní.
Obyčejná jako den.
Mám tě plnou hlavu.
Jsi vzpomínka jen.
Jsi živý sen.
Jsi i zatracená skutečnost.
Oxiduješ v mém snu jako červ vyčnívající z davu.
Věčná výjimka.
Jsi vesmírná sbírka.
Nejtřpytivější hvězda.
Padl jsi na zem. Někam do míst mého srdce.
Ano přesně sem.
Zůstal jsi v mé hlavě.
Už jsem z toho vážně na dně.
Jako led, na dně sklenky.
Ten, který by byl pode mnou vážně tenký.
Propadám se do nicoty někde na cestě k tobě.
A nadávám sama sobě.
Už jsem toho udělala snad hodně, ale jak mám vysvětlit to tobě.
Ani nevíš, co pro mě znamenáš.
Dveře před mým srdcem stále zavíráš.
Sama sebe se ptám.
Jestli na tohle vážně sílu mám.
Odpověď je jasná.
Čas tomu dám a pak se tě znovu zeptám.
I když vím, že zbytečně se namáhám...